Herečka Miluše Bittnerová je majitelkou strakatého pražského krysaříka Tondy, kterého si pořídila ještě v době, kdy byla vdaná. Rozvod ale přinesl zásadní otázku – s kým bude pes? “Zvolili jsme střídavou péči,” říká herečka a moderátorka.
Kolik je vlastně Tondovi?
Tondovi bude už pět, pořizovali jsme si ho ještě s manželem. Pak jsme se rozešli a Tonda od té doby žije ve střídavé péči. Měsíc je u mě, měsíc u něj, nebo jak nám to vychází. A vzhledem k tomu, že manžel bydlí v lese, tak on to má hodně dobrodružné. Chvíli je v lese, chvíli je v Praze, a jak je to pražský krysařík, tak má hodně blízko k tomu městskému životu. Miluje třeba cestičky, takže v lese mimo cestičky nechodí, tam je to trochu problém. Ale myslím si, že je výhoda, že má takový dvojí život, že si to prostě užije.
Bylo to tehdy společné rozhodnutí, pořídit si psa?
Naprosto společné rozhodnutí. My jsme nejdřív řešili psa pro rodiče, v té době jim umřel pejsek, tak jsme chtěli hned zacelit tu ránu a přišel Tonda. A pak se to vyřešilo i u rodičů, kteří tři měsíce po nás dostali štěně.
Pražský krysařík bývá hodně živý pes, absolvovali jste nějaký výcvik?
Tonda prošel výcvikem v prvním roce života. Nesnáším rozezlené psy a děti. Leč, po prodělání puberty si nějak usmyslel, že svou osobnost bude vyjadřovat občas velmi samostatně. Takže problémy s ním jsou. Pár dní se chová vzorně a pak se probudí a celý den zlobí, neposlouchá, běhá pes silnici a podobně. Prostě hyperaktivní psík. Že by kvůli tomu, že je z rozvedené rodiny?
Jaký nejbláznivější zážitek s Tondou máte?
Málem jsem se zbláznila, když se mi na tři hodiny zatoulal. Bylo to v noci, lekl se ohradníku pod proudem pro ovečky a zmizel. Tři hodiny jsme s přítelem běhali a jezdili po Tróji, řvali jsme jeho jméno a pískali, zkrátka jsme vzbudili celou Tróju. Už jsme to vzdali, přítel se šel po něm podívat ještě po tramvajové trati a já šla úplně hotová domů. Když jsem odemkla dům, na chodbě přiběhl nadšený Tonda. Našel cestu domů, a některý soused ho pustil do chodby. Nevěděla jsem, jestli ho mám líbat nebo přizabít. Ten strach o něj byl šílený. Každý pejskař ví…
Když jsme u těch vztahů a partnerů, bývá Tonda žárlivý?
Je to žárlivec žárlivý. Mazlení s jiným psem nese špatně. Ihned na mě skočí a tváří se majetnicky. Ještě, že neumí mluvit. To bych si asi odnesla. Samozřejmě nemá rád, když na procházce s ním telefonuju. To se prý taky nedělá.
To pak chce nějakou odměnu, třeba dobré jídlo! Vyváříte Tondovi, nebo sázíte na dostupná krmiva?
Jednak nerada vařím, ale také neumím hlídat vyváženou stravu, ani u sebe, ani u Tondy (smích). Takže máme prémiové psí krmivo, a dobrůtky mu taky často kupuju. Většinou kočičí, protože má malou tlamičku. Taky miluje různé sušené orgány – vepřové uši, střívka atd. Granule mu vylepšuji psí paštikou. Občas dostane lidské jídlo – má rád šunku, papriku nebo okurku. On vlastně sežere i cibuli, pokud mi při krájení kousek spadne z linky a on ji ukradne. Sice prská, ale má radost z kořisti.
Více o pražském krysaříkovi najdete v našem Atlasu psů.
