V Česku vrcholí zájem o čipování psů, které je od ledna 2020 povinné. Jenže až nyní se v plné síle ukazuje nedomyšlený systém registrací čipů. Neexistuje jednotná databáze, majitelé psů tříští informace do několika registrů, což v konečném důsledku způsobuje oveřování původ psa. A databáze, které fungují, nestíhají.
Národní registr majitelů zvířat, který se na první pohled (a název) může tvářit jako jediný možný způsob registrace čipu, hlásí velký příliv přihlášek, což v praxi znamená, že se zpracování údajů značně protahuje. A ten, kdo čip na této adrese zaregistruje, musí čekat i několik dnů, než se v registru objeví.
„V posledních týdnech administrace denně přijímáme a zpracováváme mimořádně zvýšené množství přihlášek. Přechodně delší lhůta pro zobrazení mikročipu v on-line vyhledávání, resp. odeslání potvrzení o dokončení registrace, je způsobena tím, že všechny přihlášky jsou následně v administraci NRMZ jednotlivě kontrolovány, aby byly omezeny chyby a vyloučena případná duplicita kódů, k níž nyní v důsledku distribuce a aplikací mikročipů různé provenience bohužel dochází,“ píše Národní registr majitelů zvířat na svých stránkách. Další registrace přijímá PET FAMILY – centrální registr zvířat, který spravuje Nadace na ochranu zvířat. Stejnou službu nabízí i Centrální evidence zvířat a věcí ČR či Národní registr psů České republiky.
Volně přeloženo, v Česku funguje několik databází, kde mohou majitelé psů čip registrovat, jenže tento úkon není povinný a systém je nejednotný. Registry psů by měly být sloučené do jednoho až v příštích letech. Díky tomu může v budoucnu vznikat paradoxní situace – policisté, kteří jsou stejně jako veterináři vybaveni čtečkami čipů, sice čip přečtou, ale pokud není zaregistrovaný, jako by ho pes neměl. Dohledávání majitele zatoulaných psů ve více databázích navíc logicky trvá delší dobu.
V současnosti by podle Komory veterinárních lékařů mohlo být očipováno 70 procent psů. Cena očipování psa se pohybuje od zhruba 250 do 600 korun, podle čipu a zvoleného registru.